Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. díl: Jako vítr

17. 11. 2007
Venku svítilo neúprosné jasné slunce a žhavilo vzduch, který byl jen slabou útěchou pro rozehřátý organismus každého odvážlivce, který se vydal v tuto dobu vstříc městu a letnímu dni.
V Kaleido Stage však byl den jako každý jiný. I dnes, museli akrobati trénovat a jediným pomocníkem v boji s vedrem, jim byla klimatizace a vychlazené občerstvení.
,,Soro,více se odraz z té hrazdy!" řekl vážným hlasem Leon směrem k Soře.
Mladý dvaceti tříletý muž se stříbrnými vlasy do pasu sledoval kamenným zrakem každý pohyb své akrobatické partnerky, připraven kdykoliv ji opravit, z přesuvné plošiny, ze které se lezlo na hrazdy. Ten muž nosil jméno Leon Oswald a nechvalně se mu přezdívalo Bůh Smrti.
Sora plnila poslušně každý jeho příkaz jako beránek, vylezla na hrazdu a více se od ní odrazila tak, že dokonale před vadla požadovaný prvek. Přejel to bez povšimnutí.
Dveře tělocvičny se velmi pomalu a opatrně otevřely a jako myška do nich opatrně vstoupila dívka středně vysoká postavy s neposednými divokými vlasy do pasu. Na sobě měla bílé tílko a džínové kraťasy a na bělostné sluncem netknuté tváři jí zářily dvě hluboké oči a s údivem a obdivem sledovaly výkony Sory na hrazdě.
Leon zaslechne otevření dveří i když bylo opatrné. Otočil se směrem k nim a spatří u dveří stát dívku, kterou tu ještě neviděl. Chvíli jí pozoruje, aby si jí prohlédl a potom k ní promluví.
,,Co tu chceš? Nevíš, že sem nemáš chodit? Ještě ke všemu když sem nepatříš?" zeptal se a na tváři měl svůj ledový výraz.
Dívka se vytrhla jakoby z transu a pak k němu vzhlédla. Spatřila jeho krutý výraz, ale nijak jí to nerozhodilo a zůstala absolutně klidná.
,,Můžu si být kde chci!" pravila k němu s klidem a aniž by čekala na jeho reakci, ještě se zadívala na zmatenou Soru, pousmála se a odběhla jako vítr pryč.

,,Pro dnešek to stačí!" zavelel Leon a slezl dolů následován Sorou. Když opouštěli tělocvičnu,vešel tam Ken.
,,Šéf s vámi potřebuje mluvit, hned," pravil udýchaně a nemohl spustit oči ze Sory. Leon jen obrátil oči v sloup a spolu se Sorou se zamířili ke kanceláři. Mezitím si přehrával ve své hlavě neznámou dívku, která jím překazila trénink a ještě s ním nestydatě drze mluvila. V hlavě měl různé otázky jako: kdo to byl? Jak si vůbec dovolila vstoupit vůbec do tělocvičny nebo dokonce do Kaleido Star, když není zde žádným zaměstnancem. Leda, že by mu něco uniklo.
Jakmile došli ke kanceláři Kalose, zaťukala Sora na dveře a čekala až je vyzve dál. Leon,ale na nic nečekal a vpadl dovnitř. Poté, co byli uvnitř kanceláře, spatřil na židli sedět onu dívku, která je pozorovala malou chvíli při tréninku. Jeho oči se proměnily v otazníky a podívál se na Kalose.
,, Skvělé, že jste došli. Musím vám sdělit odložení premiéry," pravil šéf za stolem nijak nevzrušeně a prohlížel si papíry v ruce.
,,Proč se odkládá premiéra?"zeptal se Leon trochu překvapeným, ale i zamračeným výrazem dohromady a dívky si nevšímal. Tedy to aspoň předstíral. Dívka si se zájmem prohlížela nějakou knihu, kterou po chvíli odložila a mile se usmála na Soru.
,,Usoudili jsme s Kenem, že si to momentálně můžeme dovolit a zrušili jsme veškerá večerní představení i to nové. Zůstávají jen odpolední pro děti, jednou za tři dny. Navíc si potřebuji něco vyřídit jinde," odpověděl mu Kalos a dál si prohlížel papíry. Po chvíli je položil na stůl, opřel se lokty o něj a zamyšleně sledoval pár akrobatů před ním.
Leon přikývl Kalosovi, otočil se a chystal se odejít z kanceláře pryč. Chytil kliku ode dveří a otevřel je.
,,Neřekl jsem, že můžeš odejít," pravil suše šéf. ,,Chtěl bych vás ještě seznámit s mojí neteří," dodal ještě. Do Leona jako by uhodil blesk. Neteř?Pomalu se otočil a pohlédl na dívku na židli a pak na Kalose.
,,Adrianet, těší mě," zvedla se dívka s úsměvem k Soře a podala jí ruku. Ta ji s úsměvem stiskla.
,,Adri to je Sora a Leon. Vy dva, potřebuji a prosím zejména Soru. Jelikož tu já ani Sarah nebudeme, potřebujeme někoho, kdo by se o Adri postaral," dodal Kalos, vstal a zadíval se z okna s jednou rukou v kapse.
Leonův docela překvapený výraz se změnil v zamračený. Ledový.
,,Já tady nikomu chůvu dělat nebudu" pronesl chladně Leon ke Kalosovi a pohlédl na dívku, která si ho asi moc neoblíbila.
Adrianet k němu vzhlédla a potlačovala smích, jelikož si ho představila v šatech a prachovkou v ruce, jak jí obskakuje. Zakašlala se, aby zakryla smích a vzhlédla k Soře.
,,Proč ne, bude to bez problému, Kalosi," přikývla hvězda cirkusu a spiklenecky mrkla na Adrianet.
,,Skvělé, můžete jít," prohlásil Kalos, jakoby ignoroval připomínku Leona.

Leon zamračeně odešel z Kalosovi kanceláře a v duchu nadával na Kalose, že ignoroval jeho připomínku. Přešel i bez povšimnutí Adrianet se Sorou a odešel do jídelny na večeři. Dal si na tácek jídlo a odešel si sednou do rohu jídelny.
Vidličkou rýpal do zeleninového salátu a občas si dal nějaké to sousto do pusy. Dneska mu to nějak nelezlo. Ještě aby jo. V tělocvičně okřikl neteř Kalose. Ale co. Nemohl vědět,že je to jeho neteř. A potom. Ona byla taky na něj v podstatě drzá.
Kousek od jídelny se ozval dívčí smích a zanedlouho už dovnitř vešly Sora s Adrianet.
,,No a tak jsem strejdovi oznámila, že se mě chtěli rodiče zbavit a že mě má na krku. Skákal radostí až do stropu," smála se Adri a následována Sorou si jako zkušená členka nabrala na tác večeři v podobě salátu. Poté lehce nesměle usedla za stůl.
,,Určitě se ti tu bude líbit, Kaleido Stage je nejbáječnější místo na světě," usmívala se na ní od ucha k uchu Sora.
,,To věřím," přikývla. ,,Když jsem byla malá, tak jsem tu byla...ale....Nechme to plavat. Co nové vystoupení?" změnila bleskově téma a znovu se usmála, zatímco si nandávala na salát dresing.

Když Leon zaslechl dívčí smích pohlédl od jídla ke vchodu. Jakmile už si dívky sedali ke stolu, ale k jinému, trochu ho to mrzelo, ale byl i docela rád, že vlastně sedí sám a může přemýšlet. Za chvíli vstal a odnesl skoro prázdnou misku jídla s táckem do špinavého okna. Potom rychlým krokem bez ohlédnutí opustil jídelnu.
Adri se za ním podívala lehce překvapeně a poté se otočila k Soře.
,,To je takovýhle pořád?" optala se dívky.
,,Kdo?" otázala se jí nazpět.
,,Leon," pravila tiše poprvé jeho jméno Adri.
,,Jak to myslíš?" optala se jí znovu Sora.
,,Já nevím....takový...chladný a ...samotářský," řekla tiše, kdyby jí náhodou ještě slyšel a tázavě se dívala ke dveřím.
,,Leon je samotář, ale už není tak ledový, jak býval," odpověděla jí Sora.
,,Ono byl ještě víc?" otočila se k ní udiveně Adri a hvízdla.
Leonovi kroky směřovaly do šatny, kde si oblékl úbor a odešel do tělocvičny trochu zahnat myšlenky. Vyskočil na trampolínu, odrazil se a se třemi salty a přemety se zachytil hrazdy. Tak Adrianet..Už o ní kdysi možná slyšel. Dokonce si párkrát i vybavil její zarámované fotografie v Kalosově kanceláři. Jen musely být aspoň pět let staré, myslel si, že je to malá holčička a ona je téměř dospělá žena. Povzdechl si a provedl další náročný kousek. Drzá...a to s emá o ni starat? Nění přece chůva, aby dělal pubertálním holčičkám maminku. Na druhou stranu...vybavily se mu její křivky...rudé rty, podmanivé a laskavé oči, divoké vlasy....Na co to proboha myslel?! Asi už je přetažený. S touto myšlenkou slezl z hrazdy a zamířil směr jeho byt, kde na něj čekala opět jenom samota a tma.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

.)

(Akouš, 29. 10. 2011 22:02)

Snazim se premluvit spisovatelku aby pokracovala ve psani .. :D..

pěkné

(Wisena wild, 8. 1. 2008 18:45)

Pěkné příběhy, ale nestačím je číst...

pěkné

(Alienor, 8. 12. 2007 21:59)

Moc moc moc pěkné, chtelo by to pokracko Adri.

nooooo, zajímavé :)

(Elleanor, 5. 12. 2007 20:08)

Tak po delší době tu taky vyjádřím svůj názor :) Musím říct, že už ten samotný nápad sepsat společně něco, je zajímavý :) Jak více lidí předemnou, tak i já vidím ty rozdíly, že to nepsala Adri sama ... jak formulace vět, tak postoje na postavy, navíc se tam kryjí trochu nesmyslně časy ... ale jinak hezký :) Možná jsem tam postrádala trochu akčnosti - navíc je to skoro to samé jako předtím - Leon má rád Soru, ale začne myslet na Adri - chtělo by to něco jiného ... třeba obnovit postavy, změnit jejich charakteristiku a tak ... nebo však si s tím pohrajte a uvidíte :) Jinak hezké - není to úplně dokonalé, ale působivé to rozhodně je :)

No tak....

(Sora, 23. 11. 2007 14:41)

No tak kde je pokráčko?????????????Ty nedáváš pokračování ani tady ani v Kaleido star a vy tam dej plosím tě pokráčko plosím plosím

zajímavý

(Arkela, 18. 11. 2007 22:18)

opravdu je poznat že to není jen Adri práce,ale i tak se mi to líbí a je to velice zajímavý. A byl to dobrý nápad tenhle projekt :D
a těším se napokráčko. :)

bla bla

(LAO - Akoušek, 18. 11. 2007 13:05)

Tady to máš opravený :D

:-*

(tyyny, 17. 11. 2007 20:41)

moc hezká a zajímavá povídka :) už se těším na pokráčko :):D

:-$

(Herwen, 17. 11. 2007 20:22)

Mno jde poznat, že tohle není stoprocentně Adriina povídka :). Málo akčnosti, jiný pohled na Leona a také utahaný děj. Ale i přesto to je zajímavá myšlenka a zajímá mě pokračování. Jen by si Měl LAO - Akoušku trochu si to po sobě číst. Pravopisné chyby by ani tak nevadily jako to, že polovinu věty píšeš v přítomném čase a druhou polovinu v minulém.

hehehe :)

(LAO-Akoušek, 17. 11. 2007 19:48)

Jo,sem mnou :)

Muhehhe

(Nime, 17. 11. 2007 18:43)

..kde na něj čekala opět jenom samota a tma..a Nime xDDD ne kecám..krááásné to jsi psala ty s nějakým hošanem??=P