2. díl: Podivné pouto a ještě podivnější náhoda
Druhý den už Leon stál na recepci pařížského hotelu a domlouval pobyt, který jim Kalos objednal. Sora čekala opodál. Předstírala, že sleduje poutavý obraz na prostorné stěně recepční haly, ale ve skutečnosti tajně poslouchala hovor Leona a zaměstnance hotelu. Nerozuměla sice ani slovo, ale ten jazyk jí přišel neuvěřitelně smyslný, obzvlášť když vycházel z Leonových úst. Zavřela oči a plně se do toho zaposlouchala, že si téměř ani nevšimla, že najednou rozhovor utichl.
,,Spát můžeš už na pokoji,“ oznámil jí společník a vtiskl jí do dlaně klíče. Předávání trvalo až nezvykle dlouho a jakoby velmi nerad její ruku pouštěl. Zároveň jí doslova hypnotizoval pohledem. Sora nedala na sobě nic znát, ačkoliv jí v břiše poletovala celá hejna motýlů. Jeho dotek způsoboval, že se cítila velmi zvláštně. Bylo jí to divné. Za celou dobu jejich spolupráce se jí dotýkal denně snad stokrát, možná více, ale nikdy u toho neměla ten zvláštní pocit. Teprve poslední dobou si všimla změny. Vytvořilo se mezi nimi pouto. Snažila se tomu říkat důvěra a příliš si nepřipouštět, že by za tím mohlo být něco více.
,,Já nespím!“ ohradila se po chvíli transu dotčeně. V jeho tváři bylo znatelné pobavení. Mírně se na něj jakoby uraženě zamračila.
,,Nemrač se, nesluší ti to.“ Sám byl překvapen, jak se mu rozvázal jazyk. Teď, když byli pryč z Kaleida se cítil nějak uvolněněji a přesto celý nesvůj. Mohla za to ona?
,,Budeme tu tak postávat celý den?“ zeptala se ho pobaveně Sora. Ani si totiž neuvědomil, že už hodnou řádku vteřin se na ní upřeně dívá nepřítomným pohledem.
,,Ne, můžeme zamířit do našeho apartmá..“ dodal tiše a náležitě si vychutnal reakci Sory. Vypadala, jakoby jí někdo strčil na měsíc do mrazáku a zapomněl vytáhnout.
,,Našeho??“ otázala se značně překvapeně. Leon se snažil předstírat lhostejnost.
,,Ano, našeho. Kalos objednal společné apartmá a nic volného už není,“ oznámil suše a zamířil i s kufry k výtahu. Sora zrudla, v hlavě jí proběhla představa trapné scény, jak jí Leon omylem vtrhne do sprchování nebo naopak ona jemu. Nějak se nad tím zamyslela a nakonec mírně zděšeně se přistihla, že se jí ta druhá představa celkem zamlouvá. Celá rudá nastoupila za lehce netrpělivým Leonem do výtahu. Povšiml si jejích rozpaků a zadumaného výrazu. Musel přiznat, že Kalos se nezdá. Věděl moc dobře, že to není jen nějaké shoda náhod nebo omyl, že jim dal společné apartmá. Musel si všimnout toho podivného napínavého pouta mezi ním a Sorou na jevišti a rozhodl se tomu dát volný průběh a maličko tomu pomoci a Leon rozhodně nebyl typ muže, co by si nechal ujít šanci.
Za malý moment Sora zachrastila klíči v zámku a otevřela poměrně luxusní apartmá. Leon nechal jejich kufry v předsíni a zamířil prozkoumat pronajaté prostory.
,,Budu spát na pohovce, oznámil rozhodně, jakmile jednu spatřil v místnosti vedle obří ložnice s velkou a prostornou postelí, která nejenže vypadala velmi pohodlně, ale celkem slušně by se na ni vlezli bez problému tři lidi, možná čtyři, kdyby se trochu směstnali.
Sora si zkousla ret. Leona zamrazilo. Neuvěřitelně ho to přitahovalo pokaždé, když to udělala. Byl by si možná i jist, že to dělá schválně. Upínala pohled kamsi.
,,Ta postel je dost velká, vejdeme se na ni oba. Mě to vadit nebude, ale jestli nechceš….,“ nechala větu nedořečenou a váhavě se mu podívala do očí. To, co v nich uviděla, jí mírně vylekalo. Dva plameny skrytých citů, vášně, touhy… Na jeho rtech se mihl potěšený úsměv.
,,Když ti to nebude vadit..“ řekl téměř neslyšeně, upínajíc na ni svůj pohled. Z celé té situace jí polilo horko.
,,Půjdu do sprchy, jestli ti to nevadí,“ řekla zvesela po chvilce váhání. Pokrčil rameny a sledoval, jak mizí do koupelny. Sora za sebou zabouchla dveře a ztěžka oddechovala. Jakmile se uklidnila natáhla ruku a chtěla zamknout dveře, ale po chvilce si to rozmyslela a odtáhla ruku od klíče. Rozhodla se, že nechá situaci volný průběh. Svlékla si tedy oblečení a uložila jej na skříň. Ještě se ujistila, že je tam čistý ručník a župan a zalezla do prostorného sprchového koutu. Spustila vodu a kapky začaly lehce bubnovat do její pokožky.
Mezitím Leon prožíval hotová muka. Seděl v křesle a snažil se číst knihu, ale představa, že jen kousek od něj je Sora tak, jak byla stvořena, mu nedovolila dočíst větu, natož odstavec. Přemýšlel, jestli se zamkla. Ihned tu myšlenku vyhnal z hlavy, šmírování bylo pod jeho úroveň. Náhle ho ovšem posedla nepředstavitelná touha být s ní, dotýkat se jí, něžně hladit a masírovat její tělo a vlastnoručně jí umývat, osušit, jakýkoliv kontakt s jejím tělem by byl pro něj tou největší slastí. Rozhodl se. Zaklapl knihu, položil ji na stolek, vstal, přešel ke koupelně a už se chystal stisknout kliku, když zvuk sprchy náhle umlkl. Za minutu už vyšla Sora jen v krátkém županu. Nijak ji ani nepřekvapilo, že přímo naproti ní stál Leon jen v kalhotách a napůl rozhalené košili. Polkli. Sprchu si mohla dávat znova. Leon se jí upřeně zahleděl do očí. Už to nemohl dál dusit. Rozhodla si s ním mírně pohrávat. Vytáhla z kufru nějakou knihu a spolu s ní buchla do postele. V očích mu zaplály jiskřičky. Přistoupil na její hru, vzal ze stolku knihu a sednul si na druhou stranu postele. Předstíral, že velmi zaujatě napůl v leže čte. Sora ležela na břichu a s nožkama ve vzduchu dělala to samé. Leon to vzdal a zamířil do koupelny. Sora se vítězně usmála.
Když za sebou zavřel dveře a zamířil do sprchy, spatřil na skříni poskládané oblečení Sory, které si tu možná úmyslně zapomněla. Pustil si ledovou vodu.
Mezitím Soru v ložnici provázela stejné obtíž, jako předtím Leona. Přemýšlela, jestli to takhle půjde pořád dokola. Mezitím Leonovi začal zvonit mobil. Francouz po chvíli vyšel z koupelny v županu a zvednul ho. Opět spustil svým rodným jazykem. Sora vstala a zamířila k němu. Leon ukončil hovor a odložil mobil.
,,To byl ten majitel cirkusu, u kterého máme vystupovat. Dnes nám dává čas si odpočinout, hlásit se máme zítra ráno,“ oznámil jí. Sora jen přikývla. Polkl.
,,Sluší ti to…“oznámil, když už byla od něj asi jen metr.
,,V županu?“ usmála se překvapeně. Leon přikývl a s jiskřičkami v očích se k ní přiblížil tak, aby se jejich těla dotýkala. Přitiskl si ji k sobě.
,,Soro, já už to bez tebe asi nevydržím,“ zašeptal jí zoufale a ruku jí zasunul do vlasů. Nic neříkala, jen její ruce ho objaly kolem pasu, přitiskla se k němu a přivřela oči. Nechtěla nic jiného, jen být s ním, v jeho obětí. Ucítila jeho horký dech na svém krku. Jeho rty jí polechtali na tom samém místě a téměř až mučivě pomalu jí políbil. Přitiskla se k němu pevněji. Opatrně jí maličko stáhl župan z ramene a následovně jí obdaroval na tom kousku holé kůže jedním polibkem vedle druhého. Byli na sobě tak přitisknutí, že cítil, jak jí divoce buší srdce a jak zrychleně dýchá. Konečně jí měl u sebe. Konečně jí držel pevně ve svém náručí. Konečně byla jen a jen jeho.
Opatrně stáhl župan i z jejího druhého ramene, u kterého postupoval stejně s něhou a láskou. Nemohl odlepit rty od její sametově hebké pokožky a pro ni byla mučením každá chvíle, kdy tak učinil, ale vzápětí už jeho rty laskaly jiný kousek pokožky.
,,Jsi sladká,“ zašeptal jí a polibky směřoval do vlasů a na ušní lalůčky. Vzal jí něžně za bradu a podíval se na ni. Spatřil, že se jí v oku rodí slza.
,,Copak? Stalo se něco? Dělám něco špatně?“ zeptal se starostlivě. Zavrtěla hlavou.
,,Ne…já jen….jsem šťastná…Leone, já tě asi mi-.“ Ukončil její větu polibkem. Něžným a láskyplným.
,,Už nic neříkej,“ řekl s mírným úsměvem, vzal jí do náruče a opatrně položil do postele. Objevil dosud ještě neprozkoumaný kousek její pokožky, její výstřih. Hladila ho ve vlasech a vychutnávala si jeho péči a pozornosti. Jen se ještě maličko červenala, když jí odkryl župan z celého hrudníku, ale jeho polibky byly natolik slastné, že na jakékoliv rozpaky ihned zapomněla. Mezitím si nenápadně pohrával s jejím páskem od županu a když už ho téměř rozvázal. Sora ho překulila na záda a rozhodla se, že si vymění role. Takže jeho tělo teď zasypávala polibky a pro Leona to byla muka. Snažil se totiž vydržet to pokušení servat z ní župan a ovládnout tu vášeň. Jakmile ovšem ho poprvé nesměle políbila na ústa, plně toho využil. Došlo mu, že možná bude její první muž a tak se snažil jí tento zážitek udělat co nejhezčí. Propletl její jazykem se svým, masíroval její rty svými, pohrával si s ní a jakmile tomu dívka začínala přicházet na kloub, vložil do toho veškerou doposud skrývanou vášeň. Překulil jí opět na záda. Mezitím se jí podařilo mu svléknout horní část županu, respektive ho na něm držel jen pásek. Chtěl jí už rozvázat ten její, ale zarazil se. Pohladila ho ve vlasech, zatímco jí líbal na krku.
,,Vzala jsem si prášky…,“ pošeptala mu do ucha a mírně se červenala. V duchu se usmál. Tak nebyl jediný, kdo jel připraven. Rozvázal jí pásek. Mírně se chvěla, ale nepřestávala ho hladit.
,,Neboj, budu něžný,“ pošeptal jí a vtiskl jí na ústa polibek.
,,Já se nebojím, věřím ti,“ řekla s jiskřičkami a rozvázala mu pásek. Přitiskla si jeho tělo k sobě a políbila ho. Opatrně a něžně na ni dolehl. Sora ucítila lehkou bolest, ale nic neřekla, jen se mu nehty mírně zaryla do kůže, ale hned zase povolila. Leon byl opravdu opatrný a něžný, jak sliboval a oba si tak mohli plně vychutnat jejich první chvíli absolutního splynutí. Jen ke konci ho ovládla vášeň, ale to i on sám byl mile překvapen proudem té Sorřiné. Po absolutní slasti se opřel lokty o postel, vedle ramen Sory a oba oddechovali. Poté dívku ještě donesl do sprchy a následovně zpět do postele, kde jí uložil pečlivě a lehce přikryl, aby jí nebyla zima. Usmála se na něj a toužebně k němu natáhla ruce.
,,Bylo to nádherné,“ zašeptala, když ucítila, že si lehl vedle ní a ruku položil na její bok. Polibky přitom směřoval do vlasů a laskal se s nimi.
,,Leone?“ zeptala se a v hlase měla spokojený a klidný tón. Na tváři jí hrál lehký úsměv.
,,Hm?“ zamručel tázavě a dál se věnoval péči o její vlasy.
,,Miluji tě,“ řekla po chvíli. Přestal a zvedl se do sedu. Lekla se. Co když něco udělala špatně? Co když…?
Otočila se na něj a váhavě se na něj podívala. Oči se mu leskly.
,,Děje se něco? Udělala jsem něco špatně?“ zeptala se starostlivě.
,,Ne….já jen…..jsem šťastný…nikdy jsem tak šťastný nebyl….,“ chtěl ještě něco říct, ale Sora mu jen přitiskla na rty prst a následovně se do nich vpila těmi svými.
,,Pšš, už nic neříkej,“ zašeptala.Komentáře
Přehled komentářů
Wakio, úplně s tebou souhlasím.....četla jsem to sic jen jednou ale vážně škoda že to nemá pokráčko xD
NÁDHERA!!!!!!
(Wakia, 1. 12. 2009 21:34)četla jsem to uplň celý alespoň 20x a vždy jsem si představila jinej konec.........škoda že ta povídka nemá ještě jedno pokráčko :( xD
slibuji a plním
(Caracal, 17. 5. 2009 13:05)slibovala jsem že se kouknu taky jsem se koukla a četla a pěkný ... jak první díl tak druhej ... moc se mi líbí jak píšeš ... jen tak dál
Krása!!!
(Petra, 19. 4. 2009 15:45)Tak to je to nejlepší co jsem četla!!!skoro mě to dostalo a trochu jsem z červenala:-P:-Dmoc mě to bavilo číst!!!obzvlášt to bylo aji napínaví tak jsem čekala (četla) co bude dál!!:-P:-D byck si přála aby to bylo z filmovaný jako díly z kaleido star:-P:-D BYCH SI PŘÁLA DOKONCE O TOM I KNÍŽKU NEBO FILM!!!:-D:-D opravdu moc mě TO ZAUJALO!!!
Jedním slovem: Dostalas mě!
(Albert, 3. 1. 2008 22:07)
Opravdu, bych nečekal, že mě dokáže obyčejný příběh, takhle rozhodit! Bylo tam perfektní, popsání emocí díky kterému jsi dosáhla jedinečného čtenářského zážitku!
Gratuluju! =))
Juj
(alende, 31. 12. 2007 16:55)Páni, opravdu sladké. Řeknu ti, pěkně se do toho vžíváš, až se někdy červenám....
kaWAi
(Lati, 4. 11. 2007 20:55)to je opravdu pekny, taky jsem jeste nikdy nic necetla, a kdyz uz jsem neco hledala tak mi kamoska poradila,a ted sem nasla konecne to co jsem hledala, opravdu vsechny povidky mas SUPER
To bylo žůžo
(Kagura, 24. 8. 2007 11:52)TAhle povídka se mi nejvíc líbyla bylo to suprovní ještě nic jsem takového nečetla to se velice povedlo.
naprosto úžasné :))
(Elleanor, 5. 8. 2007 17:39)To pokračování je úžasně napsané ... nevytkla bych jedinou věc, nezměnila jediné písmenko - je to dokonalé ;) Můžu říct, že skvělá spisovatelská dráha čeká a jsem ráda, že jsem svědkem jejího počátku :))
newím co říct..
(anime929, 30. 7. 2007 17:33)když sem byla ten týden pryč byli to muka pro mě xDD thaže jsem naprosto spokojená to pokračování nemá chybu^^
Přesně
(Liselle, 11. 12. 2009 17:12)