8. díl: Bůh smrti?
Další dva dny utekly jako voda. Leon se už rozhodl, že intenzivní trénink může skončit a celé dny trénovali na hrazdě, trampolínách a lanech. Každý den ještě pod vedením instruktora a za Leonovi přítomnosti cvičila balet. Když Adri přišla třetí den od odjezdu Lavern s dětmi do tělocvičny, čekalo jí překvapení.
,,Tady máme náš nový přírůstek!“ zvolala radostně Sora ze židle. Vedle o stěnu měla opřené berle a nohu měla před sebe natáhlou a až po stehno v sádře.
,,Soro! Ráda tě vidím zpět,“ řekla s úsměvem Adri a zavřela za sebou dveře tělocvičny.
,,Díky! Koukám, že jsi si upravila kostým, sluší ti!“ okomentovala Sora s úsměvem přiléhavý černý trikot Adrianet s výšivkou. Ta jen se usmála a položila do rohu tělocvičny sportovní tašku. Poté se podívala nad síť, kde jak očekávala, byl Leon.
,,Polez nahoru!“ zavolal na ni místo pozdravu.
,,Taky vás ráda vidím, jak jste se vyspal?“ spustila Adri slovní bitku, ale začala lézt po žebříku nahoru, kde na ni už čekala novinka v podobě stuh, lana a hrazdy.
,,Nech si toho a lez!“ okřikl jí trenér a zmařil její pokus o navázání dialogu. Očividně neměl náladu. Adrianet se podivila, přítomnost Sory vždy způsobovala, že doslova roztál.
,,Dneska budeme já a Sora tvoje porota. Máš volný prostor, ukaž vše co umíš,“ pravil k ní Leon s chladným tónem, ještě něco zkontroloval, jestli je správně uvázané a poté slezl dolů a sedl si na židli vedle Sory. Adri polkla, když sledovala, jak usedá a zrak plně soustředí na ni. Trochu se protáhla, vydechla se, rozběhla a na laně provedla to, co tehdy na mostě, přičemž při vývrtce se chytla hrazdy, vyšvihla se nahoru a udělala tři salta. Poté se chytla rukama dvou stuh, se kterými se začala točit tak, že za chvíli v nich byla zakuklená. Po dramatické pauze z nich vyskočila schoulená v klubíčku a po pátém saltu se lehce odrazila od lana a začala ve vzduchu dělat piruety. Vždy dokonale dopadla na lano na špičku nohy a následovně se opět lehce odrazila a piruetu udělala ve větší výšce. Po chvíli se už točila ve výšce tří metrů nad lanem, roztáhla nohy a s mírným úsměvem opět provedla piruetu skloubenou do provazu v jednom. Snažila se být klidná a vyzařovat pohodu. Padala tak, že se mohla chytit hrazdy a tak toho využila, vyhoupla se nahoru jak tehdy, když tu byl Leon. Na hrazdě se lehce ale silou odrazila a na tu další provedla pět salt s vývrtkou na konci. Přitom proplouvala mezi různými stuhami. Na konci se zachytla za hrazdu a s jedním saltem dopadla na obě nohy na lano. Zaklonila se dozadu a několikrát ladně a s přesností provedla přemet vzad. Při posledním se obtočila kolem lana a vyšvihla se nahoru. Přemýšlela, co by jako třešničku nakonec předvedla. Přitom dělala na laně několik akrobatických prvků s využíváním stuh. Celé to působilo, jakoby tančila. Chvíli mizela mezi stuhami, aby se poté zase někde objevila ve výskoku. Rozhodla se. Bylo to náročné a ještě to nezkoušela, ale byla pod ní síť, tak čeho se bát? S piruetami se opět odrazila na hrazdu a z té se zády k další začala rozhoupávat. Leon polkl. Tohle ji neučil. Ostatně jako většinu těch věcí, jak si záhy uvědomil. Adrianet se vší silou odrazila od hrazdy a jelikož se ta kymácela ve vzduchu a nebyla pevná, šlo to velmi těžce. Provedla pět salt vzad, při posledním začala rotovat dokola a nakonec prováděla to, že neustále ve vývrtce se přetáčela hlavou dolů a zase nahoru. Dohromady to vypadalo, jakoby se točila kolem své osy a pólu zároveň. Otevřela oči, která měla doposud zavřená právě včas, aby spatřila, že právě míjí hrazdu, po které rychle natáhla ruce, obtočila se kolem ní a s piruetami dopadla lehce na obě nohy na lano. Udýchaná ale spokojená, že dokázala něco, co ještě v životě nezkoušela, se usmála. Poté si uvědomila, že má menší publikum a tak se zahleděla dolů na Soru a Leona. Sora se tvářila nanejvýš spokojeně a mile překvapeně a tleskala.
,,Bravo!“ vykřikla, zatímco Adri skočila do sítě, ze které se vyhrabala na zem. Sora stále tleskala.
,,Byla jsi ohromná! Tolik jsi se toho naučila za tak krátkou dobu! Bude z tebe zatraceně silná konkurence za ty dva měsíce,“ pravila k ní s lehkým smíchem Sora a poté se na ni povzbudivě usmála.
,,Leone a vy jste jako vždy dobrý učitel,“ dodala ještě ke svému partnerovi.
,,Já…,“ chtěl už něco namítnout Leon, že polovinu z toho se naučila sama.
,,Máš pravdu, je to výborný učitel,“ skočila mu do řeči Adrianet.
,,Jdu za Kalosem,“ oznámil Leon a zamířil ven. Adri na to koukala jak na zjevení.
,,Copak?“ zeptala se ji překvapeně Sora.
,,To je poprvé co zrušil trénink,“ vysvětlila jí své překvapení dívka. Sora se zatvářila trošku omluvně.
,,No, víš, nezrušil….dal mi pokyny, co ti mám dát….promiň,“ omluvila se jí starší dívka a hvězda cirkusu.
,,To je v pohodě, baví mě to,“ uklidnila jí Adri.
,,Tak trenérko, spusť rozkazy,“ mrkla ještě na ni.
,,Zatímco tu Leon není, mám tě trénovat na trampolínách, který ti prý docela jdou. V překladu z jeho slovníku to znamená, že jsi na nich výborná. Což mě tedy velmi zajímá, jak to může být ještě lepší, jelikož na hrazdy tě označil jako ucházející amatérku,“ zasmála se Sora.
,,No….popravdě řečeno polovinu z toho, jsem tu dnes předvedla, tak mě Leon nenaučil,“ šla s pravdou ven Adri.
,,A kdo teda?“ zeptala se Sora.
,,Nikdo. Leon i já sama jsem to viděla na sobě poprvé v životě. Prostě mě to napadlo,“ zatvářila se Adri nevinně a zamířila k trampolínám.
,,Z tebe by nebyla špatná režisérka a scenáristka,“ řekla po chvíli zamyšlení Sora.
,,Jo, to Mia řekla taky a potom přede mě postavila notebook,“ ušklíbla se na ni Adri a začala poskakovat.
,,Dále!“ zavelel Kalos k neznámému návštěvníkovi, který zaklepal na dveře. K jeho překvapení dovnitř vstoupil Leon. Což o to, nebyl překvapen tím, že ho navštívil, ale tím, že zaklepal, což podle jeho paměti bylo v celé historii Kaleida vůbec poprvé.
,,Děje se něco?“ zeptal se akrobata šéf.
,,Chtěl jsem s tebou mluvit o té roli Sněhurky,“ oznámil mu Leon a opřel se o stěnu s rukama v kapsách.
,,Tak spusť,“ pobídl ho Kalos.
,,Už jsem našel vhodnou akrobatku,“ napínal ho dál Leon.
,,Koho?“ podivil se jeho nadřízený.
,,Adrianet,“ oznámil mu prostě Leon, jakoby se nechumelilo a vůbec nešlo o nováčka a amatérku, která nebyla v řadách akrobatů ani týden.
,,Fajn,“ souhlasil Kalos po tří vteřinách ticha. Leon k němu tázavě pozvedl zrak.
,,Věřím tvé volbě. Nepřijmeš za svoji partnerku jen tak někoho, takže plně na tebe spoléhám,“ odpověděl mu Kalos na jeho nevyřčenou otázku. Leon přikývl a odešel. Kalos se za ním chvíli upřeně díval přes své sluneční brýle. Tohle bylo opravdu zvláštní.
Leon šel tiše chodbou k tělocvičně. Přemýšlel o nastávajícím vystoupení. Jaké to bude dát amatérku hned do hlavní role a doufal, že se neunáhlil. Vůbec nevěděl, co ho to popadlo, takhle jednat. Ale ač nerad, musel uznat, že za těch pár dnů co trénují, dovedla opravdu neuvěřitelné výkony. Doufal, že udělal správné rozhodnutí. Nijak nehlučně otevřel dveře tělocvičny a vešel dovnitř.
,,Víc se příště odraz, abys dolétla na prostředek té druhé trampolíny! Tak je to správně, jde ti to skvěle!“ Sora se snažila ze židle dávat pokyny Adrianet, které létala v různých kreacích z jedné trampolíny na druhou. Obě dívky se plně soustředily, takže Leon zůstal nepovšimnut. Využil toho a chvíli je pozoroval. Sora. Zamiloval se do ní takřka hned, co ji trochu více poznal. Byla to naprostý anděl a navíc výborná akrobatka světové úrovně. Už jí chtěl tehdy říci, že jí miluje, ale objevila se Adrianet. Pohled zamířil na onu dívku, která právě skákala z jedné trampolíny na druhou a s mírným úsměvem a klidem v očích si to užívala. Pro Leona byla stále jednou velkou záhadou, které se bál a zároveň chtěl jí přijít na kloub. Co je ta dívka vlastně zač? Projevovala bezbřehou dávku drzosti a chovala se jako velké dítě, ale na trénincích byla poslední dobou jiná. Povšiml si, že stejná je i v samotě, když ji třeba potkal jak se dívá večer z balkonu před usnutím. Byla tichá, klidná na rtech lehký smutek a v očích tajemný smutek. Kdo byla doopravdy? Mírně ho znepokojovalo, že s ní bude vystupovat v milostném příběhu. Zatraceně, už zase se přistihl, že v sobě má ty zvláštní pocity. Znovu se podíval na Soru. Byl silně znepokojen pocity, které k ní cítil. Respektive tím, že už jeden z něj tak nějak vyprchal. Povzdechl si. Adrianet je jako živelná katastrofa, kam vlítne, všechno lítá vzduchem.
,,Á tady ho máme!“ zvolala Sora, když si všimla jeho přítomnosti. Vytrhl se z transu a vrátil se ze svých myšlenek zpět do tělocvičny.
,,Tak o čem jste se bavili s Kalosem?“ zeptala se ho dočasná trenérka, zatímco Adrianet šla doplnit k tašce tekutiny, ze které vytáhla opravdu láhev s vodou.
,,Domluvili jsme obsazení hlavní role Sněhurky,“ řekl nějak nevzrušeně Leon.
,,Už se těším, kdo to bude?“ zeptala se Sora přesto, že tušila odpověď.
,,Adrianet, pakliže bude souhlasit,“ odpověděl jí Leon. Adri vyprskla vodu.
,,Cože?? Hlavní role? Heh…,“ vyhrkla překvapeně mladší dívka a snažila se to nějak rozdýchat. Nastalo ticho.
,,Kdy je premiéra?“ zeptala se svého trenéra.
,,Za deset dnů,“ odpověděl jí krátce Leon.
,,A to se mám všechno naučit za tak krátkou dobu?“ otázala se ho Adri s pozdvihnutým obočím. Leon se na ní pouze kamenně podíval.
,,Dokázala jsi se za pár dnů naučit na hrazdě, trampolínách, laně i stuhy poměrně zvládáš. Takhle máme navíc dva dny na společné trénování a souhru, protože konkurz je až za tu dobu. Rozhodni se, jak chceš, tohle je šance a možná další nebude,“ řekl k Adrianet chladně Leon.
,,Hlavní role hned na začátku je opravdu obrovská šance, ale chápu, že cítíš zodpovědnost a strach. Myslím, že se nemáš čeho bát,“ usmála se na ni povzbudivě Sora, která se mezitím vyhoupla ze židle na berle a dohopkala k nim. Adrianet chvíli váhala, ale poté přikývla.
,,Fajn, kdy začínáme na to trénovat?“ zeptala se Leona.
,,Teď. Dojdi za Miou a oznam jí, že budeš hrát Sněhurku, já se mezitím rozcvičím,“ oznámil jí Leon další pokyny a za pár vteřin zůstal se Sorou o samotě. Adrianet z toho vůbec neměla dobrý pocit, že je tam nechává samotné. Divila se tomu, když se s touto myšlenkou v hlavě přistihla. Přeci jen Sora nedávala známky bližší náklonnosti k Leonovi zná, ale co když v nemocnici si vše rozmyslela a .a…a co jí to vůbec zajímá! Je to jejich věc a jí to přece může být ukradené. Jenže poťouchlý hlásek v ní stále něco mumlal a rýpal si do ní. Po chvíli se na něj začala soustředit a zaslechla cosi o žárlivosti. Naštvala se, že je to nesmysl. Ale co kdyby přeci jen….Raději přidala do kroku. Zanedlouho už ťukala na dveře Mii. K její smůle si teprve poté všimla cedule na klice s nápisem –Pracuji na scénáři, rušit jen na vlastní nebezpečí-. Kousla se do rtu.
,,Dáálee!“ ozval se hlas Mii z vnitřku. Adrianet tedy mírně opatrně vešla dovnitř. Dívku našla u notebooku, jak se s nohama na stole houpá na židli a snaží se přemýšlet. Upřela zrak na Adri.
,,Copak potřebuješ?“ zeptala se jí ještě poměrně mile.
,,Leon mě za tebou posílá. Vlastně ani nevím s čím….prostě jsem měla za tebou zajít a asi ti říct, že už je obsazená role Sněhurky,“ spustila opatrně Adri. Mia se chytla stolu, narovnala se a přestala se houpat.
,,A kdo ji hraje?“ zeptala se překvapeně.
,,No….ehm…já..,“ vypáčila ze sebe po chvíli dívka a zvedla svůj pohled ze země na Miu.
,,To je….skvělé! Překvapující, ale skvělé! Dej mi pár minutek, dopíšu to, vytisknu a poběžím s vámi se na celé věci domluvit,“ usmála se na ni scenáristka a režisérka v jednom a začala opět datlovat do klávesnice. Teď, když věděla kdo to bude hrát, jí to šlo mnohem lépe. Za pár minut to už opravdu měla. Adrianet už byla mírně nervózní, že nechává Leona čekat. No co, Sora mu jistě dělá milou společnost. Při téhle myšlence se opět začal ozývat poťouchlý hlásek, ale rázně ho umlčela a už se řítila s Miou i scénářem do tělocvičny.
,,Mio?“ vzpomněla si na jednu otázku Adrianet.
,,Hmm?“ potvrdila, že ji vnímá , zatímco šly chodbou k tělocvičně.
,,Měl Leon kromě Sory ještě někdy nějaké partnerky?“ zeptala se Adrianet zvědavě.
,,No….asi bys to měla vědět…jelikož s ním budeš vystupovat…Leonovi se dřív říkalo Bůh smrti,“ šla s pravdou ven.
,,U všech čertů proč?? Snad některou…“
,,Ne, to ne!“ zarazila jí mírně.
,,Jen každou svou dosavadní partnerku zničil. Kromě dvou. Sophie a Sory,“ vysvětlila jí Mia onu přezdívku.
,,Kdo byla Sophie?“ zeptala se Adri znova.
,,jeho sestra. Umřela za tragické nehody v den, kdy vystupovali na francouzském festivalu akrobacie. Lépe řečeno měli vystupovat. Od té doby Leon střídal jednu partnerku za druhou a všechny je zničil. Třeba May měla kvůli jemu vyhozené rameno. Ale Soře nijak neublížil, asi tušíš proč,“ pousmála se na vystrašenou dívku Mia.
,,Mě taky ne…“ vykoktala ze sebe Adri.
,,Vy už jste spolu trénovali?“ zeptala se tentokrát starší dívka.
,,Jo, párkrát jsme spolu na hrazdě byli,“ přikývla Adri a jen prohloubila překvapení Miy.
Když vstoupily dívky dovnitř ti dva se o něčem tiše bavili.
,,Soro!“ vykřikla Mia šťastně a rozběhla se za kamarádkou, které málem padla kolem krku, ale pak si všimla zlomené nohy, a tak ji jen opatrně objala.
,,Mio, ráda tě vidím! Teda člověk je pár dnů pryč a už se tu stihne tolik věcí!“ usmála se Sora. Adrianet si v té místnosti začala připadat nějak přebytečná a tak jen stála u dveří a nesměle se dívala do země. Takže Leon taky prošel tíživým smutkem ze ztráty nejbližšího. Najednou se k němu cítila nějak blíž. Jakoby je cosi spojovalo. Ucítila, že k ní někdo přišel a tak zvedla hlavu. K jejímu překvapení se dívala na Leona. Nedokázala náhle změnit výraz a tak v jejích očích spatřil ten zvláštně smutný výraz. Chvíli jen stáli a hleděli vzájemně do očí toho druhého. Jakoby do nich uhodil blesk, změnili se mávnutím proudku. Hledali v očích toho druhého odpověď na všechny otázky, které se jim honí hlavou, když jsou spolu. Adrianet tomu nemohla uvěřit. Tohle, že byly oči Boha smrti? Byly sice na první pohled ledové, ale pod tou zmrzlou vrstvou se skrýval smutek, žal, něha a muž, který vždy jí pomohl, když to potřebovala a stále pomáhá. To byla její největší otázka. Proč to dělá? Leon stejně pozoroval její oči. Už v nich našel odpověď. Tohle je opravdu ona. Rozvážná, klidná a milá dívka, která si své už protrpěla. Občas mírně ztřeštěná, umíněná a drzá, ale byl si jist, že to byla jen maska, která měla před okolním světem skrývat její pravou tvář, aby ji náhodou někdo neobjevil a neublížil jí. Vlastně byli stejní. Stejní a přesto tak odlišní. I Leon se snažil ochranným krunýřem od svého pravého já všechny odradit, ale ten jeho byl z ledu. Ten její z úsměvů. Byli tak stejní a přesto zcela odlišní.
,,Vy tam! Pojďte sem, máme poradu!“ vyrušila je z jejich chvíle Mia. Leon se ještě chvilku vpíjel do očí Adrianet a poté se otočil a zamířil k Mie. Adri šla za ním.
Komentáře
Přehled komentářů
Adrianet je jako živelná katastrofa, kam vlítne, všechno lítá vzduchem. ... nevím, ale tahle věta mi prostě nějak zůstala na mysli :D:D
Jinak ten konec - celkem šok ... Leon přeci jen není takový kus ledu, jakým se zdá :D Jsem zvědavá, jak to bude dál :))
sugoii
(anime929, 6. 8. 2007 11:35)jsem upe napjata jak to bude pokračovat steou a Leonem=lovestory se snad dočám ne???
Heh :D
(Hajiná, 6. 8. 2007 3:05)Sem napnutá jak tykev:D už aby byl další díl:D fakt se to skvěle čte;)
8. díl
(Arkela, 6. 8. 2007 1:50)
supééééér je opravdu úžasný, čím dál tím lepší a zajímavější.Moc se těším jak to bude dál a co se stane.
jsi opravdu super ve psaní povídek :)
kjůůt :D
(Elleanor, 14. 8. 2007 23:06)