Jdi na obsah Jdi na menu
 


26. díl: Ještě úžasnější

27. 10. 2007

Už týden se vleklo policejní vyšetřování a pořád bez výsledků. Leon si dělal starosti o Adrianet. Každou noc se cukala ze spaní a trápily jí noční můry. Vždycky se přitiskl na její záda a hladil ji ve vlasech, dokud se zase neuklidnila.

Bylo krásné letní ráno a Leon se jako obvykle probral s prvními slunečními paprsky. Chvíli pozoroval spící Adri, která ležela na zádech a z vedra měla ze sebe odkopanou deku. K jeho smůle měla na sobě saténovou košilku, ačkoliv to taky nebylo na pohled špatné. Na tváři měla klidný úsměv a spinkala jako andílek. Uslyšel mumlání maličké z postýlky a tak vstal a šel za ní.

,,Dobré ráno andílku,“ pošeptal a pošimral miminko po tváři. Maličká se zasmála a začala po něm natahovat ručky. Vzal si ji k sobě do náruče a zamířil s ní do kuchyně, kde jí ohřál mléko a nakrmil.

,,Dobré ráááno,“ zívla Adri, která se objevila ve dveřích, políbila Leona a pohladil malou, která s chutí pila z láhve.

,,Dobré lásko. Dneska jsi vstala brzo, ještě jsem nestihl udělat snídani.“ Pravil Leon a odložil prázdnou láhev na stůl. V tom někdo zazvonil. Vstal a i s malou šel ke dveřím.

,,Hlídací četa hlásí nááástup!“ vykřikly Ell s Lessi.

,,Díky, jste jako hodinky,“ pravil Leon s mírným úsměvem, políbil maličkou a dal ji do náruče Ell. Tašku poté Lessi.

,,Prcku! Tys zas vyrostla! Se ti stejskalo po tetičce Lessi, co?“ naklonila se k ní Less a pošimrala ji po bradě.

,,Neboj se, všechno známe a budeme opatrné,“ uklidnila Leona Ell, když už otvíral pusu. Rozloučil se tedy se všemi třemi a zavřel dveře.

,,Netušila jsem, že dneska mají hlídat malou,“ pravila k němu Adri, která stále opřená ve dveřích ložnice stále v té krátké saténové košilce.

,,Dneska je zvláštní den, chci, aby sis odpočala a užila si ho,“ pravil k ní Leon, uchopil ji kolem pasu a políbil na krk.

,,Díky tobě a tvé úžasné péči odpočívám skoro dva týdny,“ namítla klidně, jednu ruku mu dala kolem pasu a druhou ho hladila ve vlasech. ,,Co je za den vlastně?“ zeptala se a užívala si jeho rozmazlování.

,,Přesně před dvaceti lety jsi se narodila, miláčku. Takže všechno nejlepší,“ pravil a políbil jí na ucho. ,,Hodně štěstí,“ směřoval svůj polibek na bradu. ,,Ať si pořád stejně krásná,“ políbil ji na rameno. ,,Božská,“ tentokrát se dotkl rty jejího výstřihu. ,,A ať se ti splní všechna přání,“ a políbil ji na její měkké rty.

,,Víš co si přeji teď?“ řekla s čertíčky v očích a pohladila ho po nahé hrudi. Okamžitě se mu rozsvítily. Ruce obtočila kolem jeho krku a znovu okusila jeho neodolatelné rty. Přemístili se u toho k posteli a poté do něj strčila, že do ní spadnul. Sedla si rozkročmo na něj a zasypávala jeho hrudník polibky a smyslnými doteky. Cítila, jak se pod jejími doteky jemně chvěje a jeho tělo je horké. Chytl jí za ruce a převalil se nad ní. Vtiskl jí vášnivý polibek a sundal z ní košilku, která skoro stejně ukazovala, jako skrývala. Poté jí po těle rozdal snad tisíc polibků. Z omamné vůně téhle chvíle se jí motala hlava. Leonovi vlasy jí lehce šimraly po kůži, jeho rty laskaly každý milimetr jejího těla a….

Mezitím v parku se procházely Less s Ell, která vozila maličkou v kočárku.

,,Co myslíš, co zrovna dělají?“ řekla do ticha Less.

,,Eh, fakt to chceš vědět?“ zeptala se jí Ell.

,,Aha…myslíš?“ neskrývala zvědavost Less.

,,No přes skoro dva týdny nebyli sami, pořád měli u sebe maličkou a…“

,,Dobrý, dobrý, chápu!“ uťala jí Less. Začaly jim cukat koutky.

,,To ti ale povím….docela závidím…taky bych chtěla mít někoho, kdo by se o mě tak staral a o malou.“ Zasnila se Less.

,,Takový chlapi vymřeli.“ Pravila Elleanor a usmála se na malého andílka, co spal v kočárku.

,,Takže Leon je zombie? Bleee.“ Zatřásla se sebou Lessien. Elleanor se zastavila.

,,Podívej!“ kývla hlavou před sebou. U jedné kašny stál Juri s Amélií a očividně mezi sebou měli výměnu názoru. Mladík ji chytil a zatřásl s ní. Ta se ovšem jen zasmála, vysmekla se mu a odešla.

,,Proč si myslíš, že se hádali?“ zeptala se Lessien Elleanor. Ta jen pokrčila rameny. Po chvíli na sebe s Jurim narazili.

,,Jak příjemné potkat tak brzo ráno v parku dvě mladé dámy!“ usmál se mladík mile. Lessien mlčela, Elleanor se na něj rozpačitě usmála.

,,Jak se máte Juri?“ zeptala se ho Ell.

,,Až na jisté obtíže, se mi daří. A co u vás? Jak se zotavuje Adri?“ otázal se a podíval se do kočárku.

,,Přímo výborně. Dneska má narozeniny, tak jsme se Leonovi nabídli, že pohlídáme malou.“ Odpověděla mu s úsměvem.

,,Ano vím. Chtěl jsem jí jít pogratulovat, ale nevím, zdali by to bylo v daných okolnostech vhodné..Malá roste jako z vody.“ Zamluvil to Juri a pošimral malou na nose.

,,My už musíme jít. Bude mít brzo hlad, když nás omluvíš,“ vložila se do toho Lessien a s kamenným výrazem se otočila. Elleanor mávla Jurimu se shovívavým úsměvem a zamířila i s malou za ní.

,,Nashle!“ zavolal za nimi mladík a poté si i on šel po svých.

,,Divím se, že se s ním bavíš,“ obořila se Less na Ell.

,,Nemyslím si, že by to udělal on. Ani Adri si to nemyslí,“ zdůvodňovala Ell své vstřícné chování.

,,Jasně, ale ani není jednoznačný důkaz, že to neudělal.“ Argumentovala Less. Bylo ticho.

 

Večer měli Leon s Adri koupel při svíčkách.

,,Mám pro tebe ještě dárek,“ zašeptal jí do ucha a houbou jí pomalu omýval tělo.

,,Ještě něco?“ Vždyť už jsi mi dal jeden z nejkrásnějších dnů v mém životě.“ Usmála se, zaklonil hlavu a políbila ho na tvář.

,,Výlet do Paříže. Vím, jak sis to město zamilovala,“ odložil houbu a nabíranou vodou z rukou jí omýval bublinky.

,,Ty mě rozmazluješ,“ usmála se a chytla ho za ruku. ,,Ale co bude s malou?“

,,Neměj strach, všechno už je zařízené. Domluvil jsem se s tvými rodiči. Říkali, že by se sem podívali. Tak jsem to naplánoval tak, že jeden den tu budeme s nimi, druhý odletíme a oni malou pak pohlídají.“ Seznámil ji se svým plánem.

,,Lásko ty se překonáváš! Vzala jsem si toho nejúžasnější muže na světě,“ přetočila se, dala mu ruce kolem krku a vtiskla mu na rty polibek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

cože?

(Samííí, 28. 10. 2007 12:57)

co to tam ten Juri s Amelii řešili? já chci další díl.... rychleeeee!! =)

bombbbbbaaaa :D

(Elleanor, 28. 10. 2007 12:28)

Tak tento komentář bude delší, páč jsem se rozhodla konečně všechny své poznatky během čtení zapisovat :D
Tááákže :D Dostaly mě zase hlášky typu: k jeho smůle měla saténovou košilku nebo nááástup hlídací čety :D:D
Samozřejmě jako lidičky předemnou mě pobavilo označení Zombie :D No - jsem optimista a myslím, že i takoví jako Leon stále ještě mezi námi jsou ;) Ale to je jedno - to tu nebudu rozebírat :D
Jo když jsem si to tu tak četla, tak jsem si vzpomněla zase na začátky, jak Leon "trápil" Adri a hle - teď jsou šťastní manželé a mají mimčo - u které pořád nevím, jak se jmenuje :D Nějak mi to vypadlo nebo jsi ho neuvedla? :) Ono je možné, že při té horečce moc dobře nevnímám :D
A taky jsem zjistila, že na mou psychiku je lepší, když se tu kouknu třeba jednou za delší čas, kdy je tu těch povídek víc :D Pak to můžu číst všechno najednou a nemusím mít absťák z toho, že nemám pokráčko :D
Jinak jak vidím, tak jsi "odložila" trochu pátrání po tom pachateli - Ami se teď zdá jako další kandidát, ale stejně ... pořád si myslím, že v tom bude ještě někdo jiný :D Ale co já vím - mě to už moc nemyslí :D Každopádně jsem na to rozuzlení zvědavá :D :))
Jo a ještě - jsem poctěna, že můžu být v těch povídkách :))

nádhera

(Arkela, 27. 10. 2007 23:38)

Souhlasím s Nime a Herwen opravdu si se překonala fakt pohádka. A já mám dalšího podezřelého:-)
A líbilo se mi jak si napsala že leon snad je zombí.. což asi jo a nebo je jeden z mála..
No ale moc se ti to povedlo.. plosím pokráčko... pokráčko... :D

Supééééééééééééééér

(Herwen, 27. 10. 2007 21:58)

Souhlasím s Nime :). Opravdu si se překonala ;).Je to nádherný a asi fakt je Leon zombie, neboť jeho druh už musel vymřít :( :-P :D.Jen tak dál, chci další pokráčko ;)!!!!

Hehe pej Leon..xD

(Nime, 27. 10. 2007 20:26)

to není on kdo se překonal,ale ty!!!tento díl ve mě bude bublat ještě dlouho!!!Kááásný díl *hvězdičky v očích* už se těším na další a Sesíího ti taky neodpustím*dábelsky mrkne*