1. díl: Podivný svět
,,Počkej, nestačím ti!“ rozkřikla se malá dívenka na někoho před sebou a snažila se popadnout dech. Její prosby však nebyly vyslyšeny a za chvilku viděla jen vlající dlouhé tmavé vlasy ve vzduchu, divoké jako hejno havranů, letící na všechny směry. Dívenka se zastavila a chytla se za kolena, aby nabrala sílu.
Dívka s veselým smíchem a divokými vlasy skákala z kamene na kámen a lezla po skalách jako kamzík. Dostala se do skalního průsmyku, který se od ostatních trochu lišil. Se smíchem zaběhla do jedné menší jeskyně, kde se rozhodla počkat a následovně vybafnout na mladší sestru. Zatímco dívčiny rozzářené, hnědé a divoké oči bedlivě sledovali cestu, její dlouhé štíhlé nohy nepatrně couvaly dozadu do jeskyně, až náhle uklouzly a dívka s němým výkřikem spadla do propasti.
,,Au, kde to jsem.. Au!“ sykla dívka, zatímco se zvedala ze země. Nějakým zázrakem se jí podařilo jenom zlomit zápěstí.
,,Asi jsem se propadla do nějakého podzemního tunelu,“ uvážila po chvíli, když zamžourala kolem a spatřila odkudsi jak vede světlo. Držela si tedy ruku a opatrně klopýtala po kamenech, až nakonec s vítězoslavným výkřikem vyběhla ven.
,,Co to…?“ Podivila se, když se rozhlédla po krajině. Nebyla ani zdaleka podobná té jejich. Stromy byly velké a staré a krajina divočejší. Rozhlédla se kolem a na mysl jí přišla myšlenka, že se ztratila. Bleskově zdravou rukou sáhla po mobilu a ten ačkoliv přežil pád, neměl signál. Mírně zpanikařila, poté prudce zatřásla hlavou a vydala se rovnou za nosem.
Avšak ač Mai, ona dívka, hledala stopy civilizace sebevíc, nenašla. Začínala se už vážně bát a zranění jí tížilo víc a víc, když v tom konečně vybloudila z lesa a rozprostřel se jí pohle,d z kterého jí zamrazilo a zároveň poskočilo srdce. Po dkopcem byla maličká vesnice z podivných chatřčí, co vyhlíželi vskutku zastarale…
Seběhla mírně rozechvěle kopec a vydala se podél rýžových polí, na kterých pracovali vesničané podviného zevření. Všichni vypadali tak zastarale.
,,Promiňte, kde je tu nemocnice?“ zeptala se jednoho poblíž. Ten zanechal práce a důkladně si ji prohlédl. Už se jí chystal něco říct, když náhle se něčeho velmi vylekal a rozběhl se pryč.
,,Rin! Rin počkej přece! To je vesnice lidí!“
,,Trhni si Jakene!“
,,Ty malý drzý spratku!“
Mai se otočila a náhle se usmála.
,,Tady jsi, všude jsem tě hledala!“ usmála se na malou holčičku s černými divokými vlasy v kimonu, co k ní právě doběhla, domnívajíc se, že je to její sestra, která jí z oka vypadla. Dívenka se na ní nechápavě dívala.
,,Tak pojď, půjdeme domů,“ usmála se znovu laskavě Mai a poté se rozhlédla, kudy domů vlastně je. Rin na ní upírala své dětská očka v překvapení. Někoho jí připomínala. Někoho velmi laskavého, koho měla ráda.. jen si nemohla vzpomenout koho.
,,Ustup od ní lidská dívko!“ rozkřikl se malý žabí démon Jaken.
,,Pěknej pokus hochu, ale nevyšel. Hezký kostým. Teď už se vypař!“ obořila se na něj dívka a sykla, jelikož se ozvalo zlomené zápěstí.
,,Víš ty vůbec, kdo já jsem???!!!“
,,Ne a je mi to jedno..“ odvětila klidně Mai. Rin to vše sledovala stále v naprostém úžasu. Ta dívka byla tak zvláštní. Šaty se podobala té dívce, Kagome. Někoho jí připomínala…A žádný člověk s mistrem Jakenem ještě takhle nemluvil.
,,Já tě…!“
,,Ne mistře Jakene! Ona neví, co mluví!“ ozvala se náhle Rin a zachránila tak nebohé dívce život.
,,Jak to myslíš, Rin?“
,,Jste slepý? Se podívejte na ni, asi je z doby Kagome a nějak se sem dostala! A je zraněná!“
,,A co já s tím?“ ozval se jedovatě malý mužík s holí démonů.
,,Musíme jí pomoct!“
,,Zbláznila si se?! Ty malá, hloupá…!“ vytřeštil malý mužík oči na rozhodnutou Rin. Mai padla na kolena a omdlela vyčerpáním a bolestí.
,,Jen to dořekni Jakene a proletíš se ke hvězdám!“ ozval se na scéně zcela nový hlas. Tichými kroky k nimi došel urostlý vysoký muž s dlouhými stříbrnými vlasy, ale mladým obličejem, kožešinou přes rameno a dvěma meči u pasu. Jeho levá ruka pod kožešinou visela bezvládně podél těla. Druhá byla připravena kdykoliv vytasit meč. Jeho kamennou a ledovou tvář zdobily po každé straně dva nachové proužky, na čele pak modrý půlměsíc. V očích měl muž ledový chlad a aroganci. Celkové jeho zevření o něm vypovídalo jedno. Nebyl to člověk, nýbrž démon.
,,Och, lorde- Sesshomaru! Ta drzá holka co si tu tak omdlela! Měl jste vidět, co si na mě dovolovala! Chtěl jsem ji ztrestat, ale Rin se jí zastala!“ žaloval žabí démon ublíženě. Jeho pána to ovšem vůbec nevyvedlo z míry. Pohlédl na onu dívku. Bylo jasné, že nebyla zdejší. Nevhodně krátká sukně a něco, co vypadalo jako podivná košile a svetr. Bylo mu jasné i to, že pochází z té doby, jako to děvče, co miluje jeho nesnesitelný bratr Inuyasha.
,,Ty ji znáš Rin?“ zeptal se Sesshomaru aniž by na dívku v kostkovaném kimonu pohlédl.
,,Přijde mi strašně povědomá….prosím pane, neubližujte jí!“ upřela na něj své dvě velké dětské oči. Sesshomarovi neuniklo podobenství mezi oběma dívkami.
,,Nalož s ní podle svého, Rin.“ Pravil chladný muž, démon a vracel se zpátky cestou, kolem démonských koní. Rin se rozzářily oči jako dva diamanty. Vítězoslavně se podívala na Jakena, který za velkého reptání pomáhal Mai naložit na démonského dvouhlavého koně.
Komentáře
Přehled komentářů
That means you'll get the idea some stylish features and suffer with access to additional channels where you can win visibility, without having to make nous of some elaborate, handbook migration process. https://googlec5.com
...
(Shina-chan (i-love-neji.blog.cz), 5. 2. 2009 20:42)To je úžasný díl! Začíná se to pěkně vyvýjet :-)
Hm...
(Abrielan Zirp, 21. 10. 2007 13:22)
Mno taky bych chtěl zažít to, že někam spadnu a objevým se někde na nějakém záhadném místě. Je to pěkný.
Škoda že musím za 15 minut dom, ale až se vrátím, zase si přečtu další kapču.
Jen tak dál ;)))
hmmm...moc pěkný a zajímavý
(Arkela, 16. 10. 2007 22:11)Tak nový vzhled stránky se mi líbí. A nový příběh taky je to moc zajímavý a těším se na další...Moc se ti to povedloa budu bedlivě sledovat kdy se tady objeví další pokráčko... :)
Pokráčko =P
(Nime, 16. 10. 2007 18:41)Kráásnééé moc semi to líbí^.^ stránku jsem ti už komentovala,ale jinak tento design je strašně krásný!!!
Zajímavé ;)
(Herwen, 16. 10. 2007 17:16)Konečně další povídka :D. Já mám vždycky hrozný absťák. Doufám, že brzy napíšete pokračování():), protože jste ve mě vzbudila zvědavost :D. Je to zajímavé a taky se mi líbí nové vzezření této stránky ;)
How to buying Google
(DavidTrurf, 26. 12. 2022 3:18)